Vtipy
"Dodnes nevím, kde se stala chyba. Ta už docela slibně vypadající hrouda těsta se najednou proměnila v bělavou, mazlavou a lepivou hustou kaši, která se mě ne a ne pustit. Je jako lepidlo. Ke všemu se znova hustě rozpršelo. Kleju a marně se snažím dostat tu odpornou hmotu z ruk i z ešusu. Už ji mám i na ponču a na botách. Zuřím. Nakonec se toho svinstva zbavím u jezera, kde si vydrhnu ruce i ešus mokrým pískem."
"Víte, proč maj bobři placatý ocasy? Protože jim je kouřej kačeny."
"Zamračí se na ten "svinčík" , zmizí v komoře a za chvíli se vrací s hadicí od vysavače s širokou "násoskou" na konci. Holka, ty ses tak namíchla, až jsi tam zapoměla lux, říkám si a potlačuju pousmání..."
"Směju se taky, protože si vzpomenu na fór, kterak jde zajíc kolem tůňky, kde právě skotačej, dováděj vydry. Chvíli je pozoruje a pak volá: Vydry, vydry! Vám bych to udělal, že byste na mě hned tak nezapoměly! Nekecej a předveď se, vydry na to. Tak zajíc, jelikož to byl zajíc činu, je nahned sjede, a když jde druhej den znova kolem, huláká: Čau tydry, jak to jde? Co blbneš, jaký tydry? Koho píchám, tomu tykám! Zajíce nevidím..."
"Sedí Husák na sklonku odpoledne ve svý pracovně, čte si v "Ruďasu" o vítěznejch zápasech za lepší zejtřky, když najednou: Ťuk, ťuk, ťuk... "Ďalej!" - nic! Ťuk, ťuk, ťuk... "Ďalej, do frasa!" Zase nic, tak se namíchne, jde ke dveřím, a vtom to slyší od okna. Letí k němu, otevře dokořán - a shůry nad ním se ozve: "To jsem já, Sluníčko, a kdyby ses posral, tak ti za dvě hodiny zdrhnu na západ!"
texty © Jaroslav Kratěna